Rej skřítků

avatar


Jezdím a chodím si tak po světě... A občas mě něco zaujme a já si to nafotím a přemýšlím si... Třeba tady na stanici tramvaje Ocelářská, vulgo Českomoravská 2517/13b, Praha 9. Fotka je pořízena z refýže.

Prní mě napadl film "Ať žijí duchové". Kouzlo na obnovu střechy hradu Brtníku. Kouzlo,která se dá použít jen jednou za tři sta let. (Ne, neprověřoval jsem si, že je to přesně tři sta. Takhle to mám v paměti.) Zkrátka si někdo vyčaroval skřítky pekaříčky.

Ale umějí si firmy vyčarovávat skřítky? Tak se na to podíváme.
https://gastrooma.cz/
Syrniky, Varenyky, Benderyky, Boršč, Pelmeni... Holubtsi... Má se vůbec cenu dívat, kdo je majitelem firmy? Українська кухня... Franšíza je to.

Tak jsem si teda všiml. A začínám myslet. Je to jako dobře, nebo je to jako špatně? V naší škole je Ukrajinců asi 30%. Máme ukrajinské (a běloruské) učitelky i asistentky. Bavím se s rodiči, sourozenci, kolegyněmi. Jsem trochu ve styku s těmi, co loni vyšli. Když vykládám mluvnici, říkám termíny i ukrajinsky a rusky... Nevidím souvislosti, ale znám příběhy.

A co Vy? Chtěli byste pracovat ve výkladní skříni? Chtěli byste se odít tím roztomilým oblečkem? U ženské je to asi jiné než u chlapa. Je to snazší, nebo horší?

Vzpomínám třeba na trhy v Drážďanech. Tam měli taky některé stánky skleněné stěny a výrobky vznikaly před zraky potenciálních kupců. Ale pár dní v roce. A výrobci-prodejci si nechali za svou show zaplatit... Kolik berou tyhle? Nevím. Asi jsou rády, že něco.

Lidské oko je tady lepší než mobil. Ty dámy nejsou modelky. Většina holek je asi tak můj ročník. Šedesátnice, plus mínus.

Sám za sebe, já bych tohle dělat nechtěl. Znám příběhy. Učím třeba kluka, babička vysokoškolačka, máma vysokoškolačka, uklízejí. Kluk půjde na kuchaře. Po dvou letech mluví česky bez přízvuku. Tam měli určité postavení, majetek...

Matka říkala, že klukovi je 16. Teď berou do války od 27. Ale připravuje se zákon, že už od 25. Ta válka nebude krátká a Rusů je 4x víc. Obrana vlasti je správná věc, ale poslat do války jediného syna?

Kolik z těch pekařinek má asi univerzitní vzdělání? Ne, nejsem depresivní, makají na sobě. Učí se jazyk. Bojují s úřady. Dělají si nostrifikační zkoušky. Drží při sobě. Ono jim nic jiného nezbývá... Čelí úřednímu šimlu. A blbcům. Češky by tohle nedělaly. A Ukrajinky půjdou dál. Ony už teď profesně postupují.

Bývalo tu do roku 1945 asi 3 miliony Němců. Teď tu máme slabých 600 tisíc Ukrajinců. A zaplať Pánbu za ně... Je jim trapné nedělat a brát podporu. Nejsou na to zvyklí. Neštítí se žádné práce. Jistě i mezi nimi jsou blbci. Je libo neonacisty? Máme ve škole dva. Asi ze stovky ukrajinských dětí.

Zase... O čem je tenhle článek? Chodím si po světě a přemýšlím. Vidím jenom výjevy. Nějak si je pospojuji. Možná úplně chybně...

Něco si u nich příležitostně koupím. Chi je podpořit.



0
0
0.000
5 comments
avatar

Někdy jsou výjevy důležité. Lepší než řadu věcí přehlížet. Člověk se pak někdy pozastaví, zamyslí se, nebo jen zakroutí hlavou
!WINE

0
0
0.000
avatar

Chtěli byste pracovat ve výkladní skříni? Všichni, co publikují s tagem #cesky přece pracují ve výkladní skříni 😁😁

Když jsem byl v prosinci ve Vídni, tak takhle ve výloze vyráběli zákusky ve známé Café Demel na Kohlmarktu. A v pekárně v maďarském Lipótu je takhle prosklená celá výrobní linka.

0
0
0.000
avatar
(Edited)

V prvním bodě s Tebou nesouhlasím. Do výkladní skříně dáváme jen výsledky naší práce, ne tvůrčí proces.

Prosklená pracoviště. Jako jsem psal o Drážďanech. Ale mají to zaplaceno.

0
0
0.000