Interpretace 28.října

Onoho 28.října 1918 vyrazily do ulic kapely. Davy jásaly a odstraňovaly symboly habsburské monarchie. Někde se to trochu přehnalo... Ale žádní mrtví, žádné střety. Habsburská státní moc pokojně předala vládu, císař rozpustil stát a zrušil všechny závazky plynoucí z přísahy věrnosti, kterou mu kdy kdo složil.

Rakušané dozajista vrtěli hlavami, Maďaři skřípali zuby, ostatní pronárody z habsburského žaláře národů slavily...

Státy žijí spolu s ideály, které stály při jejich zrodu. Tak nějak podobně to formuloval Tomáš G.Masaryk. A opravdu... V noci z 31.12.1992 na 1.1.1993 se Československo rozpustilo. Hezky klidně, bez výstřelu. Československý stát nezbraňoval slovenskému národu v realizaci práva na sebeurčení. Češi kroutili hlavami, Slováci slavili. Jistěže by se našlo na obou stranách pár výjimek.

A mezi tím... Mnichovská dohoda/Mnichovský diktát. Odstoupení Sudet. Hezky v klidu. Vyhlášení Slovenshého slobodného štátu a okupace Českých zemí v březnu 1939. Hezky kulturně, zase v klidu.

Únor 1948. Komunistický převrat. Bez krve. Obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Bez organizovaného odporu. Sametová revoluce z roku 1989... Opravdu sametová.

Uvedené nás věru jistě opravňuje doufat, že pokud v budoucnu bude náš stát čelit státnímu převratu či cizí agresi, dokážeme se postavit budoucím událostem rozhodně, čelem. Přežijeme důstojně bez známek odporu, abychom, až se bouře přežene, zase hrdě mohli zvednout hlavu. A zase hezky kulturně...

Jak se Vám tato interperetace líbí? Je snad libo jinou? Dobrá.

Na sto tisíc Čechů a Slováků za I.světové války uvěřilo v ideu Československého státu. Dobrovolně se zapojili do ozbrojených sil našeho budoucího státního útvaru. V československých legiích podali důkaz svého přesvědčení o správnosti této cesty.

Náš stát na počátku své existence svedl válku s Maďarskem o Slovensko a s Polskem o Těšínsko. Odpor německého obyvatelstva v místech, kde tvořilo významnou, často dominantní, část, byl zlomen pomocí vojenského zastrašování a v případě nutnosti silou.

Po celou dobu trvání I.republiky jsme se připravovali bránit naši státní suverenitu a demokratické ideály. V mobilzacích roku 1938 jsme prokázali vysokou morálku a ochotu k sebeobětování.

Po zradě našich spojenců se četní naši spoluobčané, organizovaně i neorganizovaně, postavili na heroický odpor proti německému nacismu. Vyvrcholením tohoto odporu se talo Slovesné národní povstání 1944 a Květnová revoluce 1945.

Po nastolení komunistické hrůzovlády odpor občanů pokračoval. Mnozí hlasovali nohama, uprchli do svobodného světa. Další se snažili všemi svými silami režim oslabovat a sabotovat. V červnu 1953 přerostla měnová reforma téměř v dělnické povstání.

V roce 1968 jistě stovka našich občanů zahynula při nenásilném odporu proti okupantům. Většina národa se s okupací nikdy nesmířila a s cíli komunistů se nikdy neztotožnila.

Národní odpor obou našich národů postupně narůstal, až vedl v roce 1989 k úplnému zhroucení komunistické moci...

Je to takhle lepší? Myslím, že jsem se dopustil ještě demagogičtějších klišé než v případě prvním... Ale jak je libo.

Co tím chtěl autor říci? Dnes slavíme/připomínáme si určité výročí. A mnoho nejrůznějších činitelů bude mít potřebu toto uchopit a nějak pro sebe využít. A tak je to normální. Už staří Římané říkávali, že dějiny nás samy učí, jak je falšovat. Nic nového pod Sluncem, píše se zase v Knize Kazatel.

Každý máme svoji hlavu a v ní vlastní hodnotový žebříček a světonázor. Co nám kdo říká, to se si zkrátka musíme nějak přechroupat a zpracovat.

Budoucnost neexistuje. Teprve ji tvoříme. Neseme si nějaké vzorce chování z minulosti. Ale to sice něco znamená, ale nemiusí být určující. Máme svobodnou vůli. Jaké si co uděláme, takové to budeme mít. Od toho jak napíšeme článek v Hive a zařídíme si byt, jak dbáme na svou životosprávu a kondici, po stav našeho státu a planety. Za svoje jednání neseme důsledky, sklízíme plody.

Přeju každému pro něj smysluplné strávení dnešního svátku.